O pastelce
24. 3. 2007
Není tomu tak dávno, co na světě žila jedna nádherná pastelka. Žila si svůj vlastní život, ale jelikož byla krásná a nesmírně chytrá, všechny ostatní pastelky jí to záviděly. Když ona uměla tak krásně kreslit, a ony ne. Jednou se však něco stalo, a pastelku potkaly těžké chvíle. Jedna z pastelek ji ulomila špičku a ostatní jí ukradly všechny barvy. A zůstala jen černá.
Milá pastelka byla tak smutná, že už nechtěla déle žít, a tak začala tupým hrotem malovat jen smutné obrázky a na ně lákala samé špatné zákazníky. Trvalo to dlouho, a kdyby se neobjevilo pár hodných pastelek, které s ní soucítily, asi by tahle pastelka brzy dokreslila. I stalo se, že tyto hodné pastelky vzaly kousky ze svých barev, a daly je této ztracené pastelce. A tak začala pomalu a opatrně malovat zase barevné obrázky. Za chvíli už měla hrot jako ostří, pevnější než kdykoliv předtím. Bohužel ale nedokázala malovat takové krásné obrázky jako kdysi. Všechny byly smutnější, i když už barevné.
A zrovna v době, kdy to vůbec nečekala, objevila pastelku, která byla jiná než všechny ostatní které potkala a se kterýma měla zkušenost. Tato pastelka měla sice také své vlastní problémy, ale dokázala nakreslit tak nádherné obrázky, že komu je ukázala, ten se rozplakal štěstím. Nebylo ale moc takových pastelek, které tyto obrazy viděly, vlastně nebyla ani jedna, jelikož pastelka tyto pečlivě ukrývala a ostatním ukazovala jen skicy. I daly se dohromady obě tyto pastelky, i když tak rozdílné, a začaly si navzájem věřit. Bavily se spolu celé hodiny, a postupně si ukazovaly své obrázky.
Kdysi zlomená pastelka začala věřit, že ne všechny pastelky jsou tak kruté, a že ještě existují takové, které mají svou hrdost a snaží se žít čestně. Druhá pastelka, která když více poznala tu první, si uvědomila, že tahle pastelka toho má tolik za sebou, že si zaslouží vidět ty nejkrásnější obrázky na světě. A jelikož si k němu získala velkou důvěru, on ji ty obrázky ukázal. A ona byla tak potěšena a okouzlena, že začala malovat tak nádherné obrázky, že rozplakala druhou pastelku. Samozřejmě na své temné obrázky nikdy nezapomněla, ale nyní maluje jen duhovou barvou, její nejoblíbenější.
A druhá pastelka? Ta když viděla, že už dokáže malovat sama a že od něho už nic jiného nepotřebuje a nechce, stala se opět tou pastelkou, která si maluje jen sama pro sebe, i když by strašně ráda malovala obrázky společně s tou nejchytřejší a nejkrásnější pastelkou, jakou kdy poznala...
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář